Sibi

Lóže Sibi et posteris

Lóže č.21 pod Velikou lóží České republiky

Idea svobodného zednářství - Co je svobodné zednářství
                   

Svobodné zednářství není náboženství,
není proti náboženství,
nenahrazuje náboženství.


Svobodné zednářství není o politice.

Svobodné zednářství není byznys klub.

Svobodné zednářství je pouze o svobodném zednářství.

Symbolika a obřady svobodného zednářství vycházejí z Bible, stavby chrámu krále Šalamouna a pracovních nástrojů kameníků.


Uplatňováním Bratrské lásky se zednáři učí považovat celý lidský druh za jednu rodinu - vysoké i nízké, bohaté i chudé -, kteří si jako stvoření jedním všemohoucím rodičem a obyvatelé téže planety mají vzájemně pomáhat, podporovat se a chránit bez ohledu na náboženské, etnické, kulturní, politické, národnostní, jazykové či sociální rozdíly. Na tomto principu svobodné zednářství sjednocuje lidi všech zemí a způsobuje, že se rozvíjí a existuje opravdové přátelství mezi těmi, kteří by jinak zůstali ve věčné vzdálenosti.


Pomáhat lidem v nouzi je povinností všech lidí, zejména však svobodných zednářů, kteří jsou spojeni nerozlučným řetězem upřímné náklonnosti. Uklidňovat nešťastné, soucítit s jejich neštěstím, soucítit s jejich trápením a navracet klid do jejich rozbouřených myslí, to je velký cíl, který má svobodné zednářství na zřeteli. Na tomto základě svobodní zednáři vytvářejí svá přátelství a navazují spojení

Pravda je božský atribut a základ každé ctnosti. Být dobrými a pravdivými lidmi je první lekcí, které se svobodní zednáři učí. Na toto téma svobodní zednáři meditují a přemýšlejí a podle jeho diktátu se snaží řídit své jednání. Proto by pod vlivem této zásady nemělo mezi svobodnými zednáři existovat pokrytectví a klamání; měli by se vyznačovat upřímností a prostým jednáním; a srdcem i jazykem by se měli spojovat v podpoře vzájemného blaha a radovat se z prosperity druhých.

Člověk získá ze svobodného zednářství to, co je schopen do něj vložit.

Svobodné zednářství poskytuje příležitost upřímným, čestným, přímým a nezištným lidem, kteří hledí za hranice rutiny svého každodenního života, kteří jsou motivováni skutečnou touhou po poznání a kteří jsou ochotni skromně přispívat ke zlepšení svého společenství

Takto v roce 1924 popsal bratr Alfons Mucha 33° své vnímání svobodného zednářství:

" Když se člověku podaří pochopit hluboký smysl svobodného zednářství, osvítí ho to jako zjevení a jaksi dovrší jeho náboženské vzdělání. Je schopno mu dát Radost ze života a vnukne mu vůli šířit Štěstí.
Pomocí symbolického jazyka, který se zpočátku může zdát nepochopitelný, zednářství pomalu osvěcuje naši mysl velkolepými pravdami, které budou krok za krokem růst a stanou se zdrojem končícího Mládí srdce.
Účinky tohoto postupného vývoje proniknou do nejtajnějších částí naší Duše a jistě v nás vyvolají pocity nejpravdivějšího Náboženství a nejčistšího  Humanismu. "
Mucha Mucha A. « Svobodné zednářství » , Praha, 1924, pp. 29-30



Jacques Huyghebaert, Nejctihodnější Veliký Mistr předchůdce Veliké lóže České republiky


 

 

Charita

Vedle jiných úkolů plní zednářství také poslání dobročinné. Dobročinnost je naší povinností a má v nás roznítit lásku k lidstvu. Nikdo neporozumí dobru, dokud sám dobra konati nezačal. Požehnán, kdo dává, i ten, kdo byl obdarován!

 

Historie

Historie lóže Sibi et posteris je velmi bohatá a sahá do historie první československé lóže Jan Amos Komenský. Jsem hrdí na to, že naším hlavním patronem a podprovatelem byl sám Alfons Mucha. Náš klenot najdete podle vzoru vchodu do Karlovo-Ferdinandovy univerity v Praze-1 - Celetné ulice 20, č.p.562.

 

Významní bratři

Stavbu lóže Sibi et posteris připravovali zdatní zednáři jako František Křižík s dalšími členy rodiny, Jaroslav Horejc, architek Jan Zázvorka, architekt Vladimír Syrovátka, akademický malíř Alois Bílek, akademický malíř Alfréd Justiz, osobní lékař T.G.Masaryka Dr.Adof Maixner a mnoho další vynikajících osobností.