Myšlenka na svobodné zednářství.

Řád svobodných zednářů je mužský řád s několikasetletou tradicí, který dodržuje principy etiky a pracuje na hledání ,, pravdy " a na morálním a intelektuálním zdokonalování svých členů. Svobodné zednářství je společnost pokroková, filozofická a filantropická a usiluje o univerzálnost zásad tolerance a solidarity a ideálu svobody, rovnosti a bratrství. Proto zde není místa pro násilí, členství ve stranách a skupinách, které mají netoleranci a násilí v programech, pro ty, kteří nechtějí naslouchat v pokoře a podvolit se všem zásadám řádu, které prověřil čas. Členství v řádu je závazkem života, který se může dát vašemu životu smysl.
Pokud jste byli vedeni v těchto zásadách tolerance, můžete navázat na rodinnou demokratickou tradici nebo chcete založit tuto tradici ve vašich rodinách dobře prostudujte připravené materiály, které najdete na této webové stránce, hlavně v kapitolách Co je svobodné zednářství nebo v Povinnostech a můžete napsat na kontakt Řádu. Víme, že Vás budou provázet řady nejistot a dotazů ohledně možnosti spojit svůj život s Řádem coby člověk hluboce věřící ( katolík či evangelík ) nebo coby člen demokratických spolků, pak nemusíte váhat a můžete svůj dotaz napsat na adresu informačního kontaktu Řádu info@lnarod.cz. Většinu vašich odpovědí však najdete ve výše uvedených kapitolách.
Věřte, že i váš příspěvek v pevnosti charakteru, morálních kvalit se může stát dalším pevným článkem v pokračování tradic porozumění a šíření všech morálních a etických zásad ve společnosti.

Vrátil Jsi se domů po celodenní práci, rozladěn, kolik sobectví, lhostejnosti, bezpáteřnosti, prospěchářství Jsi viděl kolem sebe. Dnes, včera, každodenně. Uvědomuješ si svou osamělost, toužíš po porozumění, po přátelství druhů cítících a smýšlejících podobně jako Ty a usilujících čelit mravnímu rozvratu, který rozkolísává a otravuje náš lid. Snažíš se nalézt skupinu spravedlivých a čestných mužů,osobností, k nimž by ses mohl upnout, objevit svazek osob prahnoucích stejně jako Ty po dobru, pravdě a kráse a toužících po hodnotách absolutních, odsuzujících polopravdy, lži, pochlebenství, prospěchářství... Onehdy Jsi zašel do kostela. Ano, i tam v lavicích seděli starší i mladí lidé v zadumání. Sdružuje je a posiluje patrně stejná víra a naděje. Chápeš je, avšak toužíš ještě po něčem jiném, po užším, osobnějším spojení. Nikoli po sdružení oborovém, obchodním, profesionálním, nýbrž po vnitřním, vroucím, nadšeném, uchvacujícím bratrství.
A tu si vzpomeneš, že jsi slyšel mluvit o svobodném zednářství. Četl Jsi slova kladná, příznivá, jindy nepřátelská. Kde je tedy pravda? Není sv.z. dobovým přežitkem? Co znamenalo, oč usilovalo sv.z. v minulosti a zda a co lze od něho očekávat dnes a v budoucnu?
V nepřátelských řadách stáli proti sv.z. kdysi jezuité ,absolutistické a totalitní vlády. V carském Rusku byly sice začátkem 18.atol. z. lože otevřeny, avšak brzy na to zakázány. V královském Španělsku byli sv. zednáři krutě pronásledováni v 18. i l9.století, inkvizicí a popravováni. A naopak v některých zemích bylo sv.z. podporováno i vládou - v Anglii, v USA., v určité době i Německu a Francii, jinde bylo jen trpěno.
A přece v řadách z. působili nejednou vůdčí osobnosti světové kultury - vědci, umělci, politikové. Na tomto místě není vhodné a časově možné uvádět historický přehled, stačí zatím jen historická zmínka. U nás vzpomeňme na hraběte Šporka v Kuksu, na Dobrovského, Jana Ev..Purkyně. v Anglii byli sv.z. angličtí králové a následní princové, pak slavný stavitel katedrály sv.Pavla v Londýně Sir Christopher Wren (už koncem 17.stol.), pak známý přírodopisec Elias Ashmole, historik George Payne (v l8.atol.), theolog dr.James Anderson s další. Roku 1717 byly 4 londýnské z. lóže sdruženy ve velkou loži dr.J.Theofilem Desaguliersem a kromě toho samostatně vznikaly lóže skotské. V Německu byl sv.z. pruský král Bedřich Veliký i vévoda Iothrinský, později to velkovévoda toskánský, který se stal německým cisařem r.1745 (jako František I.) a manželem rakouské císařovny Marie Teresie.
Podobně byl sv.z. vévoda Karel August_v 18.stol. a rovněž spisovatelé a vědci - Johan Wolfgang v.Goethe, K.M.Wieland, G.Herder, G.F.Lessing, J.G.Fichte. Ve Francii byl sv.z. princ Lucian Murat, princové Josef a Ludvík Napoleon, ve Spojených Státech Severoamerických 1.president George Washington, Benjamin Franklin a četné další osobnosti.
Vznik sv.z. uzrával postupně. Prapůvodní kořeny jeho jsou dávného data. Vždyť některé z. znaky a obřadní prvky lze stopovat až do starověku, např. v stavbě chrámu Šalamounova a v prastarých stavebních a zednických spolcích slučovaných v cechy. Už v starověku a v časném středověku geometrie byla hlavním a váženým odvětvím stavitelství. Odtud znak kružítka a úhelnice v pozdější z. symbolice. Určité prvky sv.z. možno spatřovat už v starých kulturách řeckých, řimských, perských, egyptských, židovských a čínských.
Ve Francii byl založen r.1119 řád Templářů, náboženský a vojenský, který postupně nahromadil velké bohatství. To lákalo francouzského krále Filipa Sličného. Ten dal uvěznit řádového velmistra Jakuba de Molay a později jeho i ostatní francouzské Templáře popravit. Papež Kliment V. v r.1312 řád zakázal. V 17.a 18.stol. vznikl řád Rosenkruciánů, který však spíše propagoval theosofii a alchymii. K řádu patrně patřil i známý lékař Theophrastus Paracelsus v l7.století.
Nicméně z. lože v dnešním pojetí začaly být většinou zakládány na počátku 18.století nejprve v Anglii a Skotsku, později v Německu, Francii, Švédsku, Itálii, Švýcarech,v Polsku, Rusku, USA a tajně i v Rakausku-Uhersku.Ovšem mnozí vynikající jedinci -předchůdci sv.z.- projevovali náplní svého myšlenkového bohatství a svými činy mravní základy sv.z. Stačí vzpomenout na našeho Jana Amose Komenského,také na Bacona, barona Verulánského, Spinozu, Palackého, T.G.Masaryka a jiné velké osobnosti.
Někteří odpůrci sv.z. je obviňují, že jsou neznabozi, a že zamítají náboženství. Je to omyl, pramenící z nepochopení, špatné informace, zaujetí. Sv.zednáři nejsou atheisté - uznávají nadpozemskou bytost, Nejvyššího Stavitele Věčného Všehomíra, sv.z. nejsou proti náboženství, přijímají mezi sebe věřící různých církví, pokud mohou sladit svou víru s principy sv.z. Pravda, v minulosti se bránili proti nespravedlivému nátlaku jezuitů, kteří tehdy znásilňovali odlišné smýšlení, potlačovali svobodu myšlení a bránili pokroku. Odpor proti jesuitům nebyl aktem protináboženským, nýbrž obranou svobody lidského přesvědčení. Sv.z. se neuzavírají do izolace, neuznávají zábrany církevní a rasové. Zcela nesprávné je označování "židozednářství". Sv.z, ovšem odmítají nesmyslný antisemitismus, aniž by věřící jiných náboženství nějak preferovali. Všichni jsou jim bratry. Sv.z. není také organizace politickou, nemá cíle politické, nýbrž mravní.
Pochopitelně úroveň jednotlivých z.lóží v různých zemích nebyla a není stejná. Velká většina z.lóží však vždy se zastávala všelidských práv a kladla si vznešené a ušlechtilé cíle a úkoly. Zejména většina našich loží stála na nejvyšších mravních základech. Snad v některých zemích z. lože časem poněkud ustrnuly spíše na společenské rovině. Někde bylo sv.z. i zneužito. Nedávno v Itálii byla tzv. z. lože zapletena do nepěkné teroristické aféry. Tam však nešlo a skutečnou a mezinárodně uznanou loži sv.z., nýbrž o pseudoloži a nejspíše o pláštík kryjící něco, co se sv.z.nemělo nic společného a jen pošpinilo neoprávněně pověst sv.z.
Nepřátelé sv.z. mu vytýkají separaci, tajnůstkářství a pokoutní politické pletichy. Mýlí se. Sv.z. je sice uzavřenou společností, která sama rozhoduje o přijímání vhodných nových členů, avšak selekce je motivována nikoli politickými,náboženskými nebo rasovými výhradami, nýbrž mravní opravdovostí a duchovním spřízněním hledajícího, jeho touhou po pravdě, svobodě, dobru. Co tedy hlásá dnešní sv.z.?
Sv.z. je světovou organizací usilující o mravní nápravu o opravdovou lidskost, humanitu hlásající heslo: "sílu" k prosazování pravdivosti a svobody myšleni, "moudrost" k uváženému šíření mravních zásad a "krásu" pro ozdobu života a radost. Sv.z. je řádem, majícím svůj obřad-rituál. V některých zemích se obřady poněkud různí - např. ve Skotsku nebo Švédsku. Poněkud odlišné jsou rituály Jánský a Skotský. Rituál se uplatňuje už od prvních kroků hledajícího při vstupu do bratrského kruhu a provází ho pak po celý jeho další život. Sv.z. se postupně ve své práci zdokonaluje - " otesává svou krychli" stává se učedníkem a mistrem a spěje pak i k vyšším stupňům. Zednářský obřad je pro nezednáře tajemstvím, nikoli však proto, že by tajil pokoutné plány nebo pletichy, nýbrž z obavy, aby prozrazením a nepochopením nebyla zednářská symbolika zprofanována a zneužita.
K pochopení a k plnému vnitřnímu prožívání i duchovnímu sebeobohacování z. ritu a symbolických znaků - např. kružidla a úhelnice, z. postoje, stisků rukou, ozdobení z. zástěrou a pod. - je ovšem zapotřebí, aby povahové založení žadatele bylo spřízněně Iaděno s úctou k tradici a k staré z.symbolice. Jakou i vynikající jedinci v našem národě i jinde, kteří s cíli sv.z. souhlasí, ale k nimž z. ritus a symbolika nemluví do duše a je pro ně němá, vzdálená. Ti do z. řad nevstupují nebo z nich se s klamáním odcházejí, i když jim projevují sympatie. A proto, milý hledající, vše bedlivě rozvaž dříve, než se rozhodneš požádat o vstup do řad z. Rozhodneš-li se pak zralé úvaze kladně, budeš přijat s pochopením s láskou do bratrského "řetězu" sdružujícího živé z. i zesnulé do kruhu, který ti bude oporou a posilou, a v kterém Ty se staneš platným členem usilujícím o šíření a upevňování pravé lidskosti,nezištné a účinné lásky k bližnímu. Tvůj další život bude plnějším, vnitřně bohatším, krásnější a šťastnějším!
A poslední otázka. Má sv.z. význam pro nás ještě dnes,když z nařízení vládních kruhů bylo "uspáno? Je veliká škoda, že se tak stalo, avšak menší, než kdyby bylo zneužito. Sv.z. není politickou organizací a nemůže a nechce do politiky dneška zasahovat. Avšak hluboké všelidské myšlenky z. se neváží jen na obřadné práce v lóžích ani na besedy při "bílých tabulích". I když se bratří nemohou scházet při obřadné práci, uchovávají v sobě vznešené z. pravdy a nechávají je prostupovat do myšlení, úvah a skutků každodenního života, v různých dobách i okamžicích, od rána do večera, doma, na pracovištích i na ulici. Přivádějí je ke konkrétní pomoci nejen bratřím, ale i k trpícím bližním, k pochopení a mírnění lidské bolesti, bídy a žalu, k útěše a posile. A to je vnitřní hlas opravdového zednáře, hlas neumlčený ani násilím ani nepochopením. Přes veškeré zábrany toto vnitřní němé spojení spojující všechny pravé z. celého světa je posiluje k stálé každodenní lásce. Trvá stále a bude jistě trvat i v budoucnu.
Vl.Wagner